ANSE Summer University

After 20 years ANSE (Association of National Organisations for Supervision and Coaching) has organised their annual Summer University once again in Hungary, this time in Budapest. 

As part of the cooperation with the other two European associations - ANSE and EMCC - the EASC board received an invitation to join the program. 

Since Amina Eperjesi lives in Budapest it was quite obvious that she would be going but luckily she didn't have to go alone,  another board member, the treasurer of EASC, Mechthild Müller offered to fly in from Germany and join in. They could both participate for the first two days. 

The venue was the beautiful building of the Károli Gáspár  University of the Reformed Church of Hungary - originally a palace built by the Károli family between 1881-1885 in neo-rococo style - that provided an elegant ambiance to the event. 

Participants came from all over Europe, from some 20+ countries, it was heartwarming to meet so many colleagues dedicated to coaching and supervision. The common language was English, all sessions - both keynotes and workshops -  were held in English without any translation. 

Sijtze de Roos, the former president of ANSE and the Dutch Association for Supervisors and Coaches gave the first keynote speech which looked back 20 years to the first Summer University of ANSE, also held in Hungary. As he was talking we were looking at photos from each year's event in a different city in Europe. 

At registration all participants were randomly organised into small reflection groups - so called home groups - so after each section there was time offered for the home groups to meet and reflect on what they heard. We found this to be a nice feature, it creates bonds between members of a home group and allows space for digesting and reflecting on what happened at each stage before the next event. 

Tuesday morning we were signed up for separate workshops. The one I really enjoyed was a workshop about how to use and integrate art into our work in coaching and supervision.  We were offered various tools - such as different kinds of paint, chalk, crayons, aluminum foil, clay, mirrors and string - and were asked to respond to questions like how do we experience the world around us and how do we see the role of supervision and coaching. I found this exercise very liberating, there were no limitations as to what we can do, the only boundary was time - we had about 20 minutes to create something. The image above is what I created.

Over the week-long event there were many workshops to choose from, but we really liked the idea that the workshops repeated themselves so one did not have to miss out on any of them. 

We felt welcome and included and even had a chance to discuss some strategic next steps with ANSE president Miriam Ulrich. The experience strengthened our belief in cooperation and collaboration as the road to the future of our association and we will continue working on various ways to put this belief in practice towards a strong presence of coaching and supervision in Europe.

 

Amina Eperjesi

 

Text v češtině

Letní univerzita ANSE

Po 20 letech uspořádala ANSE (Asociace národních organizací pro supervizi a koučování) svou každoroční Letní univerzitu opět v Maďarsku, tentokrát v Budapešti.

V rámci spolupráce s dalšími dvěma evropskými asociacemi - ANSE a EMCC - obdrželo představenstvo EASC pozvání k účasti na programu.

Vzhledem k tomu, že Amina Eperjesiová žije v Budapešti, bylo celkem jasné, že pojede, ale naštěstí nemusela jet sama, další členka představenstva, pokladnice EASC, Mechthild Müllerová se nabídla, že přiletí z Německa a připojí se. První dva dny se mohly zúčastnit obě.

Místem konání byla krásná budova Univerzity Károli Gáspár Maďarské reformované církve - původně palác postavený rodinou Károliů v letech 1881-1885 v neorokokovém stylu -, která poskytla elegantní atmosféru této události.

Účastníci přijeli z celé Evropy, přibližně z více než 20 zemí, bylo hřejivé potkat tolik kolegů, kteří se věnují koučování a supervizi. Společným jazykem byla angličtina, všechna zasedání - klíčové přednášky i workshopy - probíhala v angličtině bez jakéhokoli překladu.

Sijtze de Roos, bývalý prezident ANSE a nizozemské asociace supervizorů a koučů, přednesl první hlavní projev, který se ohlédl za 20 lety, kdy se konala první letní univerzita ANSE, rovněž v Maďarsku. Během jeho řeči jsme si prohlíželi fotografie z každého ročníku v jiném městě Evropy.

Při registraci byli všichni účastníci náhodně rozděleni do malých skupinek k zamyšlení - tzv. domácích skupin -, takže po každé sekci byl nabídnut čas, aby se domácí skupiny setkaly a zamyslely se nad tím, co slyšely. To jsme považovali za příjemný prvek, který vytváří vazby mezi členy domácí skupiny a dává prostor pro strávení a reflexi toho, co se na jednotlivých etapách odehrálo, před další akcí.

V úterý ráno jsme byli zapsáni na samostatné workshopy. Ten, který se mi opravdu líbil, byl workshop o tom, jak využít a začlenit umění do naší práce v koučování a supervizi.  Byly nám nabídnuty různé pomůcky - například různé druhy barev, křídy, pastelky, hliníková fólie, hlína, zrcadla a provázky - a měli jsme odpovídat na otázky, jak vnímáme svět kolem sebe a jak vnímáme roli supervize a koučování. Toto cvičení mi přišlo velmi osvobozující, neexistovala žádná omezení, co můžeme dělat, jedinou hranicí byl čas - na vytvoření něčeho jsme měli asi 20 minut. Výše uvedený obrázek jsem vytvořil já.

Během týdenní akce bylo na výběr mnoho workshopů, ale velmi se nám líbila myšlenka, že se workshopy opakovaly, takže člověk nemusel žádný z nich vynechat.

Cítili jsme se vítáni a zahrnuti, a dokonce jsme měli možnost probrat některé strategické další kroky s prezidentkou ANSE Miriam Ulrichovou. Tato zkušenost posílila naši víru ve spolupráci a kooperaci jako cestu k budoucnosti naší asociace a budeme nadále pracovat na různých způsobech, jak tuto víru uvést do praxe směrem k silnému zastoupení koučování a supervize v Evropě.

Amina Eperjesi